1. Sen o Zemi   (4:07)

     Kdesi daleko, kdysi dávno, dávno kde není moc forem, vše je bezbřehé, rozšířené, možné, se nám dostává snu o novém místě. Místě, které se nazývá Země a která nás láká. Láká svou formou, omezeními, možnostmi, zkušenostmi, objevy.

2. Cesta k Zemi   (7:25)

     Vydáváme se na cestu. Vnímáme pohyb, proudění, obtékání. Prostor pomalu začíná nabývat na struktuře, konkrétnosti. Nabývá forem, hustoty. Pulzuje rytmem, který jsme doposud neznali. 

3. Spoj se s tlukotem jejího srdce     (3:30)

     Dostáváme se na místo - začínáme vnímat gravitaci hmoty. Její jádro .. pulzuje. Uvědomujeme si, že tento rytmus nás teď bude provázet po mnoho životů. Slaďujeme svou strukturu na jeho rezonanci a ta se začíná automaticky formovat do naší nové - i hmotné podoby.

4. Potkej se s Hmotou     (5:05)

     Naplno si uvědomujeme existenci onoho nového - Hmoty. Její tíži, omezení, ale i vnitřní rytmus sladěný s rytmem Matky Země, formovatelnost, tvořivost. 

5. Usaď se v ní   (5:18)

     Začínáme se zabydlovat. Napojovat své bytí na zdejší frekvence. Uvědomujeme si opakovatelnost tohoto místa, vše probíhá v cyklech. Každé období má svou podobu, barvu.. Noc-Den, Léto-Zima, Nabytí těla - Jeho odložení. A vše je opět řízeno skrytým rytmem jeho jádra, na který se můžu napojit a půjdu v souladu, nebo si můžu zkoušet všeliké podoby nesladění a vše to zajímavé, co přinášejí.

6. Setkej se s Temnotou   (3:04)

     Tím se dostáváme do kontaktu s polaritami. Na jedné straně Proud - Život, na druhé straně směr proti Proudu - vše co je proti Životu. A prostor mezi nimi je naše herní hřiště. A někdy si chceme vyzkoušet i onu Temnější stránku hřiště, abychom poznali jak to celé funguje a že pohyb zde je právě díky tenzi mezi těmito dvěma póly. Ovšem nezapomínejme že je zároveň zdálnivě i proti Životu, takže s sebou nese celou paletu svých nástrojů - Strach, Bolest, Omezení se kterými je obohacující se potkat.

7. Bojuj nebo Nech jít   (4:28)

     A to vytváří tenze v nás. Zjišťujeme, že zakoušíme tyto doposud takřka neznámé jevy v sobě. Objevujeme jejich strukturu, podobu a zároveň vnímáme i další nový pocit - Odpor. který má tendenci automaticky toto vše popřít, odmítnout, a když už se něco objeví, tak s tím bojovat. Odpojení vytváří Omezení, Omezení vytváří Ohrožení, Ohrožení tvoří Strach, Strach tvoří Boj, Boj tvoří Bolest, Bolest vytváří Odpojení. Do okamžiku, než je tak veliká že už nemáme sil, nebo se sami rozhodneme to Pustit. A tak se setkáváme s otázkou - " Bojovat se Životem, nebo tenze nechat jít a Uvolnit se ?" .

8. Prozáři se strachem z transfromace     (4:03)

     Uvolnění přináší vynoření doposud věcí potlačených a tak můžeme cítit vše, co se nám k nim váže o to silněji. Můžeme opět zažít Strach i Odpor s tím cokoli udělat a zasunout vše zase tam, kde to nebudeme cítit (tak moc). Anebo si všimnout lehkých tónů nad tím vším co se na nás valí a jako Severky využít jejich svit pro navigaci oněmi rozbouřenými vlnami, které dojdou svého vrcholu a pak opadnou.. Transformace nastala.

9. Zůstaň v tomto okamžiku     (5:30)

     To nás dovede do okamžiku kdy se vše uklidní a my můžeme vidět, že je i něco víc než ony vlny. Bylo to tu vždy, ale na co jsme už díky přizpůsobení se zdejšímu prostředí a hraní si i na omezenější, temnější, čili odpojenější straně hřiště pozapomněli - že jsem tu i Já. Ten který sem přišel kdysi dávno a teprve zde na sebe vzal podobu všech těch forem, přijal omezení, strachy, ale přišel "čistý". A ona severka je možná ona má část a že vedu vlastně sám sebe, přičemž jsem sám součástí velkého úžasně spolupracujícího celku a pojem Já je omezený jen tím, jak daleko se umím vidět. A Bytí v tomto okamžiku je možná jedna z nejlepších cest jak se poznat.

10. Uzdrav sebe     (7:18)

      Díky čím dál většímu poznání a kontaktu se Sebou mi čím dál více přicházejí proudy pochopení a soucítění i s tím vším, do čeho jsem se tu na Zemi pustil. Soucítění otevírá dveře Lásce, onomu zázračnému poli čehosi, co je schopno prostoupit i tou nejzatvrzelejší formou, představou a skrz naplnění jejich deficitů jí dát možnost rozvolnění vazeb a rozpustit ji tak. Nastává Chápání, Odkládání, Léčení a díky tomu další rozšíření, které vidí , chápe a soucítí ještě více.

11. Sni     (6:08)

       K tomu všemu nám pomáhá snít. Sen, coby jemné tušení čehosi v tom, co vnímáme jako budoucnost. Sen jako jemné tušení toho kdo jsem a připomínající směr mých kroků, abych se jím opět mohl stát. Nezapomínám snít o tom, kým se mohu stát, když si tak dovolím. Tušení toho, co když naplním, nejen obdržím mohutný příval oživení a energie, ale i kus navracejícího se sebe sama. Sen o sobě .. sen, který tu žiji.

12. Užívej     (5:14) 

        Kruh se uzavírá a my zjišťujeme že plujeme na vlnách ticha, napětí, katarze a uvolnění, a že to vše je čím dál víc jen film promítající se na plátně nás samotných, a že to co jsme považovali někdy za Hlavní Děj, jsou čím dál více jen pohybující se obrazy odehrávající se na krásném stabilním obraze nás samotných. Onen pocit stability přináší radost a hravost.. a to co jsme ještě nedávno považovali za drama, je dnes zábavná hra s prvky dramatu pro oživení.. a to jen po dobu dokud nás bude bavit.. Takže užívejme Života !